Legendární Fiesta končí...

Konec jedné slavné éry nastává u Fordu. Automobilka oznámila definitivní ukončení výroby ikonického hatchbacku Fiesta, který je na světě už 46 let. Z výrobní linky by měl vůz naposledy sjet v polovině roku 2023.

Jak koncept úspěšného vozu vzniknul a kolik bylo generací tohoto sériově vyráběného modelu? 

Původní název Bobcat

Několik desetiletí předtím, než se objevily modely SUV značky Ford s názvy Edge, Escape, Explorer nebo Expedition, byly v módě kompaktní vozy. Ford k vývoji konkurenceschopného kompaktního třídveřového kupé typu hatchback přiměla globální konkurence a takzvaná ropná „krize“ OPEC v roce 1973. Zákazníci byli ochotni vzdát se velkých rozměrů, prostoru, zavazadlového prostoru a výkonu velkých motorů ve prospěch cenově dostupných malých vozů, které byly lehké, levné na pořízení i provoz a které dokázaly z nových bezolovnatých benzinových směsí, jež byly předepsány stále se zvyšujícími požadavky na snižování emisí, vyždímat co nejvíce kilometrů.

Nejoriginálnějším kompaktem s předním pohonem byl BMC Mini, zábavný, zvenku malý ale uvnitř relativně prostorný vůz, se kterým se snadno parkovalo a nakonec se stal i velmi úspěšným vozem pro rallye a silniční závody. Toto přelomové Mini bylo na trhu ještě na začátku 70. let a s dobou přišel nápor konkurentů téměř od všech automobilek, které jste mohli jmenovat: Fiat jich měl několik, VW měl Polo, Renault a Peugeot měly své vlastní, stejně jako všichni ostatní. Takové vozy se v Severní Americe prodávaly jen zřídka, ale v USA po nich ze dne na den vzrostla poptávka kvůli spotřebě a nákladům na palivo a Ford se musel přizpůsobit poptávce.

V továrně si uvědomili, že tento typ výrobku by nejen zaplnil prázdné místo v Severní Americe, ale mohl by také nabídnout značný prodejní potenciál na mnoha trzích po celém světě, a tak koncem roku 1972 dali zelenou programu vývoje kompaktního vozu s původním kódovým označením Bobcat (nezaměňovat s pozdějším Pinto s označením Mercury stejného jména). Vývoj byl svěřen italské dceřiné společnosti Fordu Ghia, která se zabývala designem, a tento konkrétní projekt byl svěřen zesnulému Tomu Tjaardovi, autorovi vozů DeTomaso Pantera, Deauville a Longchamp a několika návrhů Ferrari v době, kdy pracoval u Pininfariny. Tjaarda byl americký emigrant narozený v Michiganu a měl zajímavé vazby na Ford. Tjaardův otec John byl hlavním konstruktérem původního vozu Lincoln Zephyr z 30. let.

Tomův návrh projektu Bobcat, který vedl zvláštní asistent Lee Iacoccy a produktový guru Hal Sperlich, měl jasně na mysli Fiaty 127 a Hondy Civic, ale byl inovativní v několika ohledech. Vůz, z něhož se stal Ford Fiesta, byl založen na 90“ rozvoru a měl relativně nízký součinitel odporu vzduchu díky upravené přídi, aerodynamicky tvarovaným mřížkám chladiče a mírnému náběhu v zadní části linie střechy. Ačkoli se Fiesta později nabízela i v pětidveřovém provedení hatchback, zpočátku se prodávala pouze jako třídveřová.

Většina konkurentů Fiesty měla pohon předních kol a příčně uložený motor, stejně jako nový malý Ford. Tjaarda a konstruktéři usilovně pracovali na tom, aby byl motorový prostor co nejmenší, maximalizovali vnitřní prostor kabiny a zadní nákladový prostor a udrželi celkovou délku konstrukce přibližně 140“. Dalším klíčem k udržení nízké spotřeby paliva bylo udržení nízké hmotnosti vozu. V závislosti na cílovém trhu byla v první generaci Fiesty nabízena řada motorů, ale všechny byly příčně uložené řadové čtyřválce o objemu od přibližně 1 000 cm3 až po přepracovanou a odlehčenou 1,6l verzi úctyhodného čtyřválce Ford „Kent“ s horními ventily. Výkon tohoto mušího čtyřválce o objemu 97,4 cm3 činil v americké specifikaci pouhých 63 koní a jedinou nabízenou převodovkou byla čtyřstupňová manuální převodovka transaxle.

Tento motor, ačkoli se technicky označuje jako architektura Kent, má pouze některé společné rysy s motorem Kent o objemu 1,6 l, který později poháněl nespočet závodních vozů Formule Ford a několik modelů Lotus, ale pro použití ve Fiestě byl zjednodušen a odlehčen oproti původní specifikaci. Největší technický rozdíl spočívá v přechodu z klikového hřídele s pěti hlavními ložisky na klikový hřídel s lehčími, jednoduššími a levnějšími třemi hlavními ložisky. První Fiesta nepotřebovala robustnější specifikaci motoru, protože v té době nebyly v nabídce žádné výkonné modely a závodění nebylo na pořadu dne.

Fiesta byla chválena za promyšlené uspořádání interiéru a relativní prostornost při kompaktních vnějších rozměrech. Vysunutí kol do rohů znamenalo minimální přední a zadní převisy a maximalizaci prostoru mezi koly. Design palubní desky a přístrojového štítu určitě připomínal BMW a redaktor časopisu Road & Track European/Engineering Ron Wakefield, který měřil asi 170 cm, poznamenal, že když bylo sedadlo řidiče nastaveno pro něj, mohl si snadno „sednout za sebe“ s dostatečným, ne-li velkorysým prostorem pro nohy a chodidla a více než dostatečným prostorem pro hlavu. Díky vzdušnému prosklení nepůsobila kabina příliš uzavřeně a na tak malý vůz byla příjemným místem k životu.  Fiesta se v Severní Americe prodávala ve čtyřech stupních výbavy.

Ford Fiesta

Fiestu první generace by nikdo neoznačil za rychlou, ale byla dostatečně svižná a její řízení bylo zábavné. V tomto ohledu jí hodně pomohla pohotovostní hmotnost pod 1700 kg, která vozu dodávala lehkou ovladatelnost a umožňovala maximálně využít jeho malý výkon. V Severní Americe nebyla nikdy továrně nabízena žádná výkonná verze první generace, ačkoli v Evropě se v roce 1980 prodávala varianta SuperSport s motorem 1,3 l. Původní Fiesta žila poměrně dlouho, od modelových let 1976 do 1983. Přestože byl Escort častěji označován jako „světový vůz značky Ford“, Fiesta se může pyšnit podobnými nároky, protože se vyráběla v Evropě, Austrálii, Brazílii, Argentině, Mexiku, Číně, Indii, Thajsku a Jihoafrické republice.

Odpovědí GM na celý tento pojem byl model Chevette, který se na trhu objevil také v roce 1976, ale filozoficky a architektonicky byl mnohem odlišnější než Fiesta a většina jejích konkurentů. Chevette měl motor uložený podélně a poháněl zadní kola. Chevette byl také přeznačen a prodáván jako Pontiac, Isuzu a Opel, ale nikdy neměl takový celosvětový prodejní úspěch jako Fiesta.

Fiesta byla nakonec přepracována a přetvořena na vůz druhé generace, který se vyráběl v letech 1984-1989. Rozměrově se shodovala s první Fiestou a stále se nabízela pouze jako třídveřový hatchback a třídveřová dodávka. I ona byla poháněna širokou škálou motorů a poprvé byla nabízena s automatickou převodovkou CVT. Tento model se na americký trh nedovážel ani neprodával; jeho místo v nabídce Fordu měla zaplnit vejci podobná Festiva (1986-2002), i když nebyla tak populární ani tak dobře přijímaná jako Fiesta.  Navrhla ji Mazda a vyrábělo ji několik asijských automobilek, takže ji mnozí kupující nevnímali jako „pravý“ Ford.

Ve své třetí generaci, která začala na konci roku 1989, prošla Fiesta výraznějším přepracováním designu a rekontrukcí. Poprvé ji bylo možné mít kromě původního třídveřového provedení také jako pětidveřový hatchback a výkonnostní machři Fordu si konečně začali přicházet na své, protože se servírovaly technicky vyspělejší motory Zetec a přeplňované motory s možností volby pětistupňové manuální převodovky namísto pouze čtyřstupňové. RS Turbo byl pěkně žhavý prcek, který měl co nabídnout i proti otravným modelům VW GTi. K dispozici byla také varianta s hyper-úsporným vznětovým motorem. Fiesta „Mk III“ se na americkém trhu také neprodávala.

Pátá generace modelu Fiesta se začala vyrábět v letech 1995 až 2002. Byla rovněž nabízena v různých karosářských verzích typu hatchback, sedan a minivan a byla dvojčetem Mazdy 121. Model RS Turbo bohužel nepřešel ze 4. na 5. generaci a Fiesta se v tomto období neobjevovala ani v nabídce modelů ve Spojených státech. V té době existoval také roztomilý kompaktní pick-up na bázi automobilu ve stylu „baby Ranchero“ s názvem Ranger. 

Během let, kdy se zde Fiesta neprodávala, Ford nadále chrlil nejrůznější koncepční vozy a designové studie Fiesty zaměřené na výkon a styl, čímž udržoval vůz zajímavý a relevantní na rostoucích trzích „hot hatchů“ po celém světě. Nakonec se Ford pro modelový rok 2008 rozhodl zcela přepracovat a změnit design modelu Fiesta jako globálního produktu, který bude opět nabízen na trhu ve Spojených státech. Tentokrát by se americká verze prodávala jako čtyřdveřový sedan s konvenčním kufrem nebo opět jako pětidveřový hatchback. V době představení Fiesty na celosvětovém autosalonu globální viceprezident Fordu pro design J. Mays řekl, že do designu nové globální Fiesty bylo investováno značné úsilí a peníze, aby poskytla „vybavení a komfort vozu třídy C v cenově dostupném voze třídy B“. Mays tím zjednodušeně myslel, že tento kompaktní vůz nabídne komfort, kvalitu, bezpečnost a vybavení kompaktního nebo většího vozu.

V roce 2008 byla představena sedmá generace vozu Fiesta s mnohem zaoblenějšími tvary. Design byl o něco měkčí, protože Ford chtěl tímto modelem oslovit více zákaznic. Nízké provozní náklady pokračovaly zavedením modelu „ECOnetic“, který se stal nejúspornějším pětimístným rodinným vozem ve Velké Británii.

Za osmou generaci je označován (ačkoli se jedná spíše o facelift v polovině životního cyklu)  přepracovaný model , který byl představen v roce 2012 a přinesl elegantnější design a více technologií (včetně funkce „MyKey“, která umožňovala rodičům naprogramovat omezovač rychlosti, když jejich děti řídily jejich vůz). Ford také představil nové chytré zážehové motory EcoBoost a v roce 2013 byla uvedena Fiesta ST s výkonem 180 k, která je všeobecně považována za jeden z nejlepších hot hatchů vůbec. Z tohoto modelu se později vyvinula Fiesta ST200 – limitovaný speciál byl lakován v jedinečné barvě Storm Grey a jeho výkon se zvýšil na 197 k.

Nejnovější devátá generace modelu Fiesta byla uvedena na trh v roce 2017 jako chytřejší a technologicky vyspělejší model. K dispozici je s rozsáhlou nabídkou výbavových stupňů, včetně luxusnějšího stupně Vignale a robustněji vypadající výbavy Active. V roce 2021 byl model aktualizován a získal přepracovanou přední část, nové technologie a mild-hybridní technologii pro zvýšení výkonu a účinnosti.

Během úspěšných 43 let výroby vozu se po celém světě prodaly miliony Fiest, což z ní činí jednu z nejoblíbenějších značek společnosti Ford.

Výroba Fiesty v Severní Americe byla ukončena v květnu 2019, na evropském trhu se bude vyrábět do poloviny roku 2023. Mnoho majitelů a nadšenců Fordu z celého světa budou ale na tento zábavný malý Ford vzpomínat i dlouho po jeho odchodu z trhu.

Zdroje:

https://performance.ford.com/enthusiasts/newsroom/2020/05/fiesta-history.html

https://www.ford.com/ 

https://uk.movies.yahoo.com/movies/history-ford-fiesta-124648513.html

Kvalitní prověřené vozy od autorizovaného dealera Ford

V automobilovém světě jsme profesionálové. Zajistíme vám vozy značky Ford, naší specialitou však není pouze tato značka. Již více než 15 let vyhledáváme a přivážíme svým zákazníkům z EU i USA vozy, které nikdy nezevšední.

Podívejte se na nabídku prověřených vozů v Novém Jičíně a Přerově nebo využijte naši službu dovozu vozidel na zakázku.

Naše pobočky

F.67 NOVÝ JIČÍN

+420 556 702 395

f67@f67.cz


Jugoslávská 23
741 01 Nový Jičín

F.67 PŘEROV

+420 581 208 050

f67@f67.cz


Polní 14
750 02 Přerov

Kontaktujte nás

Máte dotaz? Neváhejte nás kontaktovat.

Otevírací doba Vánoce